Březen mohl být v zenu, jenže to bych nemohla mít stres z workshopu proti stresu. Dovolená s inženýry a pavilonem šelem na začátku nevypadala na pohodu. Něco se přidalo, něco zrušilo a já jsem teď přeborník v běhu na podpatcích. Hlavně že nejsem kuňka ani ve slepé uličce.
Read MoreŠtítek: Kam vyrazit
Roadtrip do Holandska a po velkých přístavech
Psát článek po půl roce je stejné jako plánovat roadtrip dva dny předem, když mne to nezajímá a ani se mi tam moc nechce. „Proč jedeš do Holandska?” diví se Alfons, “co tam budeš dělat bez kopců?” To taky nevím, ale jedu to zjistit. Na mém seznamu byl Hamburk.
Read MoreProsinec I: Tma, mlha a rockenrol (131)
V prosinci byla tak akorát tma a mlha. Ale my si umíme hýbnout kostrou. O tempo se postarala rajda, co plete. Kolegyně míří do bulváru, někoho vcucnul gauč a nemohl dorazit na jógu. Nepřišel čert, Mikuláš ani tygr, nebyl seznam úkolů ani vánočí trhy. Kdo by stál o světýlka, když může na výšlap s fotbalisty. A kdo čeká něco víc, nedostane tipy na dárky, zato nějaké osudy a možná i ostudy.
Read MoreListopadová výročí a o perníkové chaloupce (130)
Na podzim se teď nahromadila výročí, tak proč si je nepřipomenout: 10, 20 nebo 30 let? Kolik si toho už nepamatujeme a co mohlo být jinak? Barevným listím to začalo a sněhem končí. Jinak je totiž listopad jako černá díra, světlo mizí. Pokud zrovna nečekáme na prince, nekoupeme se v bublinkách nebo nejedeme na cukru.
Read MoreŘíjen II: A všechny barvy (129)
Pojď na výlet, užijeme si barvy podzimu,” lákali mě a já neřeknu ne. Prší, v Jizerkách je mlha a zelené smrky. V Krkonoších prší a je mlha, pak taky kleč a sníh. Bílá je taky barva. V Semilech se vyválím v bahně., přibyla hnědá. Sbírání hub je za zenitem, ale co mají společného s homeoffice? Šeď a zmar překryli vše, co mohlo být hezké. Ještěže nám zbyly žluté kytky, růžové brýle a červený dub.
Read MoreZáří a čerstvý vítr (127)
„Tohle jsem ještě nezkusila, to mi půjde,“ říkala Pippi Dlouhá Punčocha. Září začlo velkými plány a skončilo úplně jinými plány. Konečně jsme na cestě, i když nezastavujeme. Byl bacil splněným přáním? Nosí se na rukou jen pyšné princezny a jak dopadlo jít s kůží na trh? Když přijde nabídka, která se neodmítá, stačí naskočit a změnit směr.
Read MoreČervenec a dovolená na každý den (124)
Léto je tady a dovolená v nedohlednu. Asi bychom neměli čekat a udělat si dovolenou každý den. Koncerty v parku, jóga v trávě, koupání v dešti i nějaké ty zříceninky se dají stihnout mezi pracovními dny. Tam a zpátky se seniory by bylo fajn, kdybysme to nebyli my. Puberťáci jedou. A my taky. Obejít všechny zříceniny v republice nám bude trvat 160 let. Tour de beer s pátečníky byla ve středu a ještě málem skončila dřív nez začala. Kdo říkal, že musíme nachodit 20 kilometrů?
Read MoreTo byla jedna loďka malá (120)
Duben si zas jel aprílově, slunce, zima i jugo. Prý jestli pojedeme na dovolenou na vodu. Ani náhodou, vodu nemám ráda. Takže duben byl na vodě a samá loď, co k tomu říct. Projeli jsme zelená údolí, někdo se pomazlil s asfaltem, druhý měl intergalaktický zážitek. Doktor nás sice nezachránil, zato nás rozesmál. A to divadlo? Na co a kam jdeme netuším, ale určitě to bude dobré. Ořechový dort byl jen na vlastní nebezpečí a je potřeba příbor na metalový nářez?
Read MoreBřeznový restart a nuda zřícenin? (119)
Je březnový svět jen práce a večer spát? Fotky ukazují jinou dimenzi. Na prvních sníh, uprostřed slunce a jarní květy a mezi tím zříceniny. My jsme taky občas zříceniny. Zajíčkem to začalo a zajíčkem to končí, a kdo potřebuje refresh vztahu, může zkusit F5.
Read MoreŘíjen a „pořád bys někde courala“ (113)
Pořád bys někde courala. Když můžou duši, tak proč né já. O Cimrmanovských Jizerkách v mlze, východu slunce v Českém ráji i slunečných Krkonoších. Je 8 stupňů v Jeseníkách hodně nebo málo? Je chyba vada nebo posun? O divných pavoucích, divadle i peklíčku. Ještě pořád si myslíte, že jeřáb zíval nudou?
Read MoreČervenec II aneb dovolená s puberťákem (110)
V červenci jsem si dovolila nebýt v práci a jako každý rok se pokusila zvládnout dovolenou s rodinným cirkusem. Dítě si chtělo odškrtnout Slovensko, já hory ráda, tak jsme vyrazili do Tater. To byla dovolená s puberťákem a jeho komplet výbavou: Koulení očima, hluboké povzdechy, sarkastické řeči a „já jsem nechtěl“. Náladu zlepšily Jeseníky a zakončili jsme to v Krkonoších. No, bylo to … zajímavé.
Read MoreČerven a cesta začíná prvním krokem (97)
Tak zase na cestě, i když jsme vlastně pořád doma. Čtyři víkendy, na Slapech to začalo a cestou přes Slapy to končí. To je červen a cesta vedoucí od firemní akce přes svatbu, tour de beer, koncerty v parku, grilování až po jižní Čechy a večery doma, kdy se nic neděje a přesto je v nich vlastně všechno. Když se něco nepovede je to karma nebo splněná přání? Je nutné, aby zážitky byli vždy pozitivní, nestačí intenzivní? Nudil by se člověk bez cukrárny a je lepší online běh než online drink?
Read MoreKdyž odkvetou pampelišky (96)
S květnem se objevily pampelišky a než jsme se rozkoukali, tak i odkvetly. Z nás už za chvíli budou taky odkvetlé pampelišky, sestra slavila další rok. A nebo taky ne, ohradila se Ingrid proti dubnovému zamyšlení nad věkem. A když nic nestíhám, tak jdu radši cvičit, než mít triko s bříchem. To prý špatně vyžehlená trika dělaj. Roadtrip na Slapy skončil pod Troskama.
Read MoreČervenec aneb objevujeme Jižní Čechy (82)
Chystáš se do Trutnova a on je to Lanškroun. Je libo tábor v Mordoru?Tak hlavně, že děti odjely a nás čeká pár dní zaslouženého volna. Už zase Jižní Čechy? Mohl to být roadtrip do stanice líbánky, ale to by se nemohlo pořád chodit po kopcích.
Read MoreKam vyrazit: Jičínsko aneb za sopkami a Valdštejnem
Krátká procházka nabytá historií, geologií, faunou a florou to je cesta z Jičína lipovou alejí přes Valdštejnskou lodžii, Zebín, Bílý mlýn a Čeřovku.
Read More