Zas je tu léto a to je prima. Všechno je zelené a konečně je i teplo. Až na to, že po pár dnech slunce si zase lidi stěžují, že je moc teplo. A každý plánuje dovolenou jako by jiný čas v roce neexistoval. Olivie si povzdechla, že v létě pociťuje nevýhodu žít sama, protože nemá s kým jet….
Read MoreRubrika: Emin deník
Emin denik je jako strom plný listí. Obyčejný jako dub, buk nebo javor. A přece, když se na ně podíváme zblízka, každý list je jinak tvarovaný, jinak barevný. To jsou ty dennodenní střípky, které prožíváme. Pro nás je podstatný každý okamžik, který je naším štěstím, stejně jako pro strom je důležitý každý list, který mu dává kyslík.
Někoho víc baví bonsaje nebo okrasné třešně, kde je každý lísteček a větvička umně tvarovaná a nádherná. To jsou ty životy, které sledujeme na internetu, kde vidíme jen krásné fotky, ale už nevidíme červotoče nebo sucho, které jsou skryté uvnitř.
Emin deník vám chce ukázat, že se nemusíte honit za pozlátkem. Na každém obyčejném okamžiku záleží, každý den se něco děje a všemu se můžeme zasmát. Není kam spěchat. Každý rok máme 365 nových dní, 365 nových výzev.
Zelené údolí (56)
Najednou je všechno zelené a svěží, i ty kytky v kanceláři přežily homeoffice. Jenže ranní ptáče chcíplo někde mezi větrem a deštěm, ani nemuselo vytahovat plavky. V hospodě na mýtince otravují lidi a dítě ve své lenosti určitě jednou vymyslí teleport. Cesta nás zavedla po řece přes zelené údolí. Cesta je cíl.
Read MoreCesta přes čtvero ročních období (55)
Během týdne se vystřídala všechna roční období a za námi je zase cesta. Přinesla déšť i spálené nosy. Ze zimy jsme rovnou v létě.
Read MoreDubnová mozaika (54)
Sníh, vítr, slunce, déšť, to je duben. Mozaiku dokresluje rozpolcení jestli vyrazit ven nebo se vrtat na zahradě v hlíně. Mrkev jsme nejenom zasadili, ale také nám s ní jako oslíkům mávají před nosem, aby nás nalákali. Jednou nám ji třeba předhodí.
Read MoreRoadtrip „nebuď kráva“ (53)
Víkendový roadtrip začíná, sotva děti zmizely na Apaluchu. Plán připraven, ale vyrážím jinam, rovnou za nosem. Kochám se, poslouchám hudbu, zastavuji, nespěchám.
Read MorePraha s dětmi
aneb poslední stanice je Praha Bohnice. Lockdown skončil, každý někam vyrazil, tak mi rovnou do Bohnic. Praha s dětmi ale může být zábava.
Read MoreDnešek je můj oblíbený den (52)
Co je za den? – je dneska – můj oblíbený den, říkal medvídek Pú. Přivykli jsme zdeformovanému světu a máme radost z každé hlouposti. Z krokusů, skal i z té šňůry, na které se venčíme.
Read MoreTiché a klidné místo plné magorů (51)
Někdo má server, který testoval robot, a pak to spadlo, protože mu tam začli chodit lidi. Já mám byt na tichém a klidném místě bez sousedů a taky sem courají lidi. Nejvíc na dušičky, Vánoce a Velikonoce. Rozruší nám duchy a ti pak zvoní na zvonek. Za dveřmi samozřejmě nikdo, ale tak nepiju sama, piju s duchem. Chlapi milují své lednice a z dítěte bude projektový manažer, kecat a koukat mu jde dobře.
Read MoreSvět na jednom katastru (50)
Na horách je teď krásně. Sice nemůžeme běhat kolem katastru maraton, ale aspoň většinou svítí sluníčko. A nebo neprší. A nebo když prší, tak je teplo u kamen. Kamna jsou jako láska, je potřeba udržovat jiskru.
Read MoreRozvíjej se poupátko (49)
Jak jsem si minule dělala srandu o 2 letech prázdnin, tak je to tady. Dítě přišlo ze školy s bačkůrkama. Ještěže už přišlo jaro, stačí schovat něco v lese a budou tam běhat dobrovolně.
Read More