Začala plesová sezóna, kurz a měním práci. Naplánovala jsem si zimní spánek, ale je to spíš lednový kolotoč. Fotbal, brusle, lyže, a pak že nic neděláme. Děti se dostaly do fáze „lepší šatit než živit.“ Sice na lyže nechtěly, ale nakonec oni tahají mne. Bye bye město, uvidíme se ještě někdy? To ví snad jen ta chobotnice.
Read MoreRubrika: Lehkost bytí
Lehkost bytí, to je pár let zkušeností za sebou a nejlepší roky před sebou. Naštěstí nad mraky stále svítí slunce. Žijeme a přání se plní, jen se jich nebát. Stačí udělat první krok.
Devítkový rok a novoroční předsevzetí (116)
Novoroční přání „hodně zdraví, a ať nám letos všechno vyjde,“ je sice ohraná písnička, ale tak nějak to potřebujeme. Devítkový rok přinese nové začátky. A když sněží, máme zůstat doma. Silničáři si to vzali k srdci. Sníh sám napadl, tak i sám sleze. Zimní spánek přeruší snad jen novoroční předsevzetí, výšlap a drzé děti. Máme to všechno. Papej a nepřemýšlej, znělo jako rozkaz a kolega poslechl. Tak hlavně že to pro něj bylo fascinující a inspirativní.
Read MoreProsinec a třpyt i tíha hvězd (115)
Prosinec – blázinec. Opět je tu čas tmy a světýlek, vánočních večírků, předvánočního stresu a úklidu. To je ten pohádkový čas princezen, královen a krav. Někdo má třeba Vánoce rád a někdo sbírá ocenění, která neexistují. Utekli čert s andělem z mateřské školky? A čím překvapila Bratislava? Třpyt vánoční Prahy a Olomouce, tíha předvánočních příprav a klid vánočních Jeseníků. Stihli jsme opět všechno
Read MoreListopadový chumel a čísla (114)
Co je chumel? Listopad se zachumlal do mlhy a sněhové chumelenice. My se zachumlali do postele, protože bacily. Saunou to začalo a v sauně také skončí, pokud se sejdeme. Tak zatím jsme se sešli jen v divadle, na výstavě, v devadesátkách a v Norimberku. Když se nerozvedeš zemřeš, ale tak nějak umřeme všichni. Čas tiká a jaká taška je lepší než ta s vánočními dárky?
Read MoreŘíjen a „pořád bys někde courala“ (113)
Pořád bys někde courala. Když můžou duši, tak proč né já. O Cimrmanovských Jizerkách v mlze, východu slunce v Českém ráji i slunečných Krkonoších. Je 8 stupňů v Jeseníkách hodně nebo málo? Je chyba vada nebo posun? O divných pavoucích, divadle i peklíčku. Ještě pořád si myslíte, že jeřáb zíval nudou?
Read MoreZáří na startu a kdo si hraje? (112)
Do školních kolejí jsme vklouzli snadno a s radostí. My rodiče. V září odstartovala nejenom škola, ale i nové projekty. Někdo cvičí, aby měl pekáč buchet a jiný, aby se mohl pořádně nažrat. Září se prohnalo krajem stejně jako ta vichřice. Narozeniny pro puberťáka? Dopadly dobře. Rozhodně líp než v divadle ta komedie, která ztratila humor. Nezapomenutelný večírek bych radši zapoměla a kamarádku nebo výlet si teď musím napsat do kalendáře, jinak se nikdy nepotkáme. Tak hlavně že si můžeme pořád hrát.
Read MoreSrpen byl dobrej (111)
Srpen byl plný slunce, zelené trávy i pohybu. Co je a co není dovolená? Měli jsme tolik volna, že jsme z toho úplně omládli. Možná je to tím novým omlazujícím sérem. Puberťáka jsme tak otrávili, že odjel dobrovolně k babičce, vybral si kroužky, těší se do školy a pojede rád příští rok na tábor. Malej byl spokojenej, protože mohl bydlet v létě u kamaráda. A i když se žádné přes hory a doly, kam mne nohy ponesou nekonalo, byl srpen dobrej. Hudbu, drinky, brusle koupání a vlastní jurský park jsme si užili.
Read MoreČervenec II aneb dovolená s puberťákem (110)
V červenci jsem si dovolila nebýt v práci a jako každý rok se pokusila zvládnout dovolenou s rodinným cirkusem. Dítě si chtělo odškrtnout Slovensko, já hory ráda, tak jsme vyrazili do Tater. To byla dovolená s puberťákem a jeho komplet výbavou: Koulení očima, hluboké povzdechy, sarkastické řeči a „já jsem nechtěl“. Náladu zlepšily Jeseníky a zakončili jsme to v Krkonoších. No, bylo to … zajímavé.
Read MoreČervenec, a kdo by chtěl dovolenou? (109)
Z července ubylo čtrnáct dní, ani nevíme jak. Zatímco někdo se válí u bazénu s tisícem lidí a drinky, já sedím doma ve svetru a v tlustých ponožkách. Ještě jsem neobjevila, že je venku léto a vedro.
Možná dobře. Večírek ve městě začal kombajnem a skončil na pavlači. Jsou lepší třešně a stín pod jabloní nebo úchvatné interiéry a obří lustry? Ryby nebo kolo? Jen nemít vysoká očekávání a můžeme si vybrat. Stejně ty spontánní akce stojí zato.
Červen a fotbal, kam se podíváš (108)
Jsem ještě vůbec hlavní postavou své knihy? V mé je v červnu místo jen na slunce a vodu, jenže v téhle je fotbal, kam se podívám. Není to můj nejoblíbenější sport, ale jsou i horší. Vlastně jsem ráda, že se dostanu na vzduch, potkám tam lidi a nemusím jezdit nikam daleko. Tak hlavně že do toho Žďáru nad Sázavou nedojedu asi nikdy, tak jsem tam vzala rovnou celou firmu. Co dělal trojský kůň v Lipsku, a jak se z kafe stal kajak?
Read More