Psát článek po půl roce je stejné jako plánovat roadtrip dva dny předem, když mne to nezajímá a ani se mi tam moc nechce. „Proč jedeš do Holandska?” diví se Alfons, “co tam budeš dělat bez kopců?” To taky nevím, ale jedu to zjistit. Na mém seznamu byl Hamburk.
Read MoreRubrika: Lehkost bytí
Lehkost bytí, to je pár let zkušeností za sebou a nejlepší roky před sebou. Naštěstí nad mraky stále svítí slunce. Žijeme a přání se plní, jen se jich nebát. Stačí udělat první krok.
Lednový tanec a jedničkový rok (133)
Začal nový rok. Podle numerologie jedničkový, prý se začnou dít věci. To tedy začaly a dřív než by mi bylo milé. Ještěže mám plán B. Lednem jsme protančili ve víreu valčíku, sněhu a pohybu.
Read MoreProsinec II: Vánoce, novoroční bilance a co vidí ten, kdo se dívá? (132)
Vánoce a konec roku jsou zvláštní období. Řekne se vaječňák spisovně vaječník? Je Santa invazivní druh a může zastavit vítr na konci tunelu? A jakým vypínačem vypnout pleť? Po tmě a chaosu přišel čas klidu, bilancování, ohlížení i cesta vpřed.
Read MoreProsinec I: Tma, mlha a rockenrol (131)
V prosinci byla tak akorát tma a mlha. Ale my si umíme hýbnout kostrou. O tempo se postarala rajda, co plete. Kolegyně míří do bulváru, někoho vcucnul gauč a nemohl dorazit na jógu. Nepřišel čert, Mikuláš ani tygr, nebyl seznam úkolů ani vánočí trhy. Kdo by stál o světýlka, když může na výšlap s fotbalisty. A kdo čeká něco víc, nedostane tipy na dárky, zato nějaké osudy a možná i ostudy.
Read MoreListopadová výročí a o perníkové chaloupce (130)
Na podzim se teď nahromadila výročí, tak proč si je nepřipomenout: 10, 20 nebo 30 let? Kolik si toho už nepamatujeme a co mohlo být jinak? Barevným listím to začalo a sněhem končí. Jinak je totiž listopad jako černá díra, světlo mizí. Pokud zrovna nečekáme na prince, nekoupeme se v bublinkách nebo nejedeme na cukru.
Read MoreŘíjen II: A všechny barvy (129)
Pojď na výlet, užijeme si barvy podzimu,” lákali mě a já neřeknu ne. Prší, v Jizerkách je mlha a zelené smrky. V Krkonoších prší a je mlha, pak taky kleč a sníh. Bílá je taky barva. V Semilech se vyválím v bahně., přibyla hnědá. Sbírání hub je za zenitem, ale co mají společného s homeoffice? Šeď a zmar překryli vše, co mohlo být hezké. Ještěže nám zbyly žluté kytky, růžové brýle a červený dub.
Read MoreŘíjen I: Ohrádky i křídla (128)
Stavíme si pro sebe v dospělosti bezpečné ohrádky, nebo si rovnou přistřihneme křídla? Zase bilancujeme střední věk. Někdo si kupuje motorku, jiný mixér a další má kapelu. Takhle vypadal minisraz, aneb když jsme šli na koncert a byli jsme ve špatný čas na špatném místě a ještě jsme zmokli. Ale rozhodně jsme se nasmáli. Staroba zatím nevyhrála a stále se honíme v tom myším kolečku. Podzimu chybí babí léto, kdo potřebuje teleport a chobotnice je na palubě. A to říjen sotva začal.
Read MoreZáří a čerstvý vítr (127)
„Tohle jsem ještě nezkusila, to mi půjde,“ říkala Pippi Dlouhá Punčocha. Září začlo velkými plány a skončilo úplně jinými plány. Konečně jsme na cestě, i když nezastavujeme. Byl bacil splněným přáním? Nosí se na rukou jen pyšné princezny a jak dopadlo jít s kůží na trh? Když přijde nabídka, která se neodmítá, stačí naskočit a změnit směr.
Read MoreSrpen a z jakého okna se chceš dívat (126)
Léto si tak nějak odplynulo. Píšu tenhle blog už pátým rokem, a jak ten čas letí, přestává být důležité, co se děje, spíš jaký z toho mám pocit. Srpen byl směs, tak trochu divnej i hezkej. Mou superschopností je ruinovat mému teenagerovi den. Ale na roadtripu se mu líbilo. Jóga v dešti, koncert v kempu,…
Read MoreKonečně dovolená: Pálava (125)
Proč jezdit za teplem k moři, když u nás je taky krásně. vyrazili jsme na jižní Moravu, krásně odjelo k tomu moři,. Dětem jsme přibalili děti, takže nikdo neremcal. Dospělí taky neremcali, takže dovolená byla pecka. Rozhodně zážitky byly intenzivní. Bahnité lázně v bílých teniskách, desítky kilometrů na kole po kopcích. Kdo říkal, že je Pálava rovina? Zříceniny, zámek, výhledy z kopců, sklípek i koupání. Bylo tam všechno, včetně Deny, ta zas s námi někam pojede.
Read More