Velkou výhodou této trasy je, že si můžete vybrat náročnost a délku podle kondice, času a počasí. Vede podél řek Jizery a Kamenice a podél železniční trati, na které je zastávka po každých 4-5 km. Čeká vás tunel, lávky, skály, výhledy, v létě voda na svlažení, na podzim hromady listí na šustění a možná popadané stromy. My jsme zvolili cestu do kopce, od Semil do Plavů. Není to jenom Palackého stezka, ale i vyhlídková Kamenická a Riegrova. Jendodušší to budete mít jít obráceně od Plavů nebo od Návarova. Pokud se však bojíte výšek nebo o děti, některé úseky nejsou nejvhodnější. A teď na podzim to chce pořádné boty.
Trasa: Spálov – Semily – Spálov – Jesenný – Návarov – Plavy
Délka: 4 – 20 km
Počasí: Trasa je to vhodná spíš na léto, kdy řeka a les příjemně stíní a nekloužete v bahně a po kořenech. My ji zvolili teď, kdy je tu méně lidí. Nehlásili slunečno, tak jsme nechtěli litovat na horách, že nevidíme do dáli.
Riegrova stezka ze Spálova do Semil
Do Spálova jsme dorazili vlakem, u vodní elektrárny si prohlédli vodní turbínu a po Riegrově stezce se prošli údolím Jizery do Semil. Cestu lemují naučné cedule, takže si můžete přečíst o vodní elektrárně, vrásnění či řece.
Budova nad jímacím jezem na Jizeře 
Jizera
Kamenická stezka ze Semil do Spálova
Tato část přináší krásné výhledy do údolí Jizery. A také prudké srázy dolů, takže pozor na děti (ale nepřišla mi tak nebezpečná jako v dalším úseku Palackého stezka).
Trochu adrenalinu jsme měli na mokré Myší skále, na kterou jsme si vylezli. Naštěstí cestu jistí řetěz. Je na ní pěkně vidět sloupcovitý čedič.
Mlha vystoupala od řeky i k hřebeni 
Výhledy do údolí Jizery 
Čedičová Myší skála
Palackého stezka ze Spálova do Návarova
Momentálně je uzavřená půlka stezky před Návarovem, protože se sesypává. Není uvedeno do kdy. Zatím to lze projít, ale v horší kondici nebo s dětmi to nezkoušejte.
Tuhle část jsem asi ještě nikdy nešla. Trochu problesklo slunce, jenže na protější kopec. Vesničky, podle kterých jsou pojmenované zastávky železniční tratě v údolí leží na kopci několik kilometrů od ní. Prošli jsme Spálovem, a když jsme sešly dolů k řece, zastavili jsme se chvíli u pomníčku vlakového neštěstí. Pak užPřed Bozkovem jsme minuli dva minivodopádky.
Protože sluníčko svítilo na druhém kopci, odbočili jsme v Jesenném kousek po zelené a přešli na druhou stranu řeky po lávce. U nádraží to dnes sice, až na fungující sklárnu, vypadá jako by tu chcípl pes. V minulosti však díky vodě a železnici žila tahle místa kolem řeky čilým ruchem (viz. industriální minulost níže).
Výhled do údolí Jizery 
Kamenice v Jesenném 
Kozí ostroh 
Lávka v Jesenném
Cesta z Jesenného do Návarova utekla, ani nevím jak. Před Návarovem jsme se chvíli zastavili u Karlovi studánky, připomínající návštěvu posledního českého krále.
Když budete mít ještě sílu, můžete se vyšplhat na kopec ke zřícenině Návarovského hradu a podívat se k opravenému soukromému Návarovskému zámku. My už toho měli dost, a protože nám ujel vlak, tak jsme šli ještě dál z Návarova do Plavů, před kterými je v údolním meandru vidět komín ze zbourané bývalé textilky a krychle nově postavené hydroelektrárny.
Průmyslová historie oblasti
Řeky nabízely v oblasti při využití jednoduché mechanizace velké energetické možnosti. Již v polovině 16.století byla voda využívána k pohonu hamrů. Ve Spálově byl založen 1535 a k jeho výsadám patřilo i vaření piva.
Železniční trať Železný Brod – Tanvald byla dokončená 1875 (ještě dřív než trať Liberec – Tanvald a třeba i trať do baťova Zlína).
S využitím elektrické energie se začalo v Jizerských horách poměrně brzo již v 80.letech 19.století. V povodí Kamenice můžeme potkat několik hydroelektráren z počátku 20.století.
Velkoryse pojatá hydroelektrárna na Spálově zahájila provoz 1926. Vodu přivádí 1,3 km dlouhým podzemním tunelem z Jizery od Bítouchova. Výkon 2088 kW).
Jesenný Bohuňovsko od poloviny 16.století fungoval hamr na zpracování železa, počátkem 20.století zde byla výroba cementářských výrobků. Dnes zde funguje opravená sklárna s hydroelektrárnou.
Nový hamr od roku 1798 zřídil Hynek Loubal z Nové Bystřice v Jesenném-Engenthalu (Úzké údolí). Součástí areálu bylo hospodářství, ovčín, vinopalna, mlýn a olejna. Na stejném místě stávali na počátku 20.století 2 papírny. Jednu provozovala firma Brüder Rössler z Desné, druhou provozoval sklářský podnikatel Josef Bachtík se společníkem Josefem Dolenským. Jedna z papíren byla v roce 1907 koupena firmou Textilwerke Matuner A.G. a přestavěna na mechanickou tkalcovnu (400 stavů a 150 dělníků), ale fungovala krátce jen do roku 1931.
Poblíž Jesenného bývalo jedno z nalezišť hnědele (limonitu) a magnetovce, které se v okolí zpracovávali na kvalitní strojní litinu a kovářské železo.
V centru obce Jesenný je zatopený vápencový lom 80x100m s potopenou konstrukcí těžící věže.
Zdroj: Nový, Petr PhDr., Lubas, Jaroslav Ing, Černý Zbyněk Mgr. Historie a současnost podnikání na Jablonecku, Tanvaldsku a Železnobrodsku, 1. vydání, Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2007, ISBN 978-80-86699-49-3
*** ***
Nechcete přijít o nové články? Sledujte nás na Facebooku nebo tipy na výlet na Instagramu.
Nebo vyzkoušejte Emin deník:
12. Květnová toulavá
20. Máme zelenou, hurá do Ostravy
28. Dovolená v Jeseníkách a léto jelo někam jinam
32. Jizerky – plán, který si žil vlastním životem