Jsem ještě vůbec hlavní postavou své knihy? V mé je v červnu místo jen na slunce a vodu, jenže v téhle je fotbal, kam se podívám. Není to můj nejoblíbenější sport, ale jsou i horší. Vlastně jsem ráda, že se dostanu na vzduch, potkám tam lidi a nemusím jezdit nikam daleko. Tak hlavně že do toho Žďáru nad Sázavou nedojedu asi nikdy, tak jsem tam vzala rovnou celou firmu. Co dělal trojský kůň v Lipsku, a jak se z kafe stal kajak?

S květnem jsme sice rozkvetli, ale také se rozlétli na všechny strany. Nikdo neměl čas. Na jógu, na narozeniny ani na třídní sraz. Je lepší být sama doma, na rybách anebo na druhé straně hor? Je to vlastně jedno. Stačí mít přítele na telefonu a počkat si na ta správná setkání a objetí. A nebo jen vyrazit ven a hlavně si nepřidělávat zbytečně práci.

Někdo se honí, aby pro tu vánoční atmosféru stihl úklid, cukroví, výzdobu a ještě nakoupit hromady dárků. Někdo má samý vánoční večírek. A ve finále je to vlastně jedno, každý ať si dělá co chce.

Listopad byl tak trochu bábovka. Nejenom upečená, ale dost i poposedávání doma. Smířila jsem se, že o výletech to nebude a dělám tukové zásoby na zimu. Vyhlídky nad Rokytnicí, muchomůrka pod Ještědem, schovejme se, ať nás pondělí nenajde. Teplo bylo snad jenom v sauně a i když jsem nechtěla, vcuclo mne to na skleničku k myslivcům. A kalendář je rozbitý.

S říjnem přišel podzimní vítr. A i když slunce se pořád ještě snažilo, nálada byla šedivá stejně jako to kouřové údolí,. Barvám podzimu to chvíli trvalo a v práci je to taky tak trochu na houpačce. Je líp ženě u plotny nebo, když už jí všechno leze na nervy, potřebuje někam vylézt? A jak najít jazyk lásky?