Minimalismus v kuchyni

Díky stěhování a cestování jsem si vyzkoušela několik druhů kuchyní a nakonec našla, co mi vyhovuje. Radost z vaření mi nepřinesl ani nákup dalších kuchyňských pomůcek nebo kuchyňská linka ve tvaru U, ale spíš naopak. Inspirovala mne babička. V kuchyni neměla kromě robota a ručního šlehače žádné elektrospotřebiče, ani tu rychlovarnou konvici. Neměla celou sadu talířů ani sadu stejných hrnců, přesto jsem u ní nikdy neměla pocit, že by mi něco při vaření chybělo. Naopak bylo příjemné nemuset nic hledat a použít to, co je na dosah. Tak si představuji minimalismus v kuchyni.

Malá kuchyně

Protože většinou vařím v malé kuchyni, je pro mne nejdůležitější pracovní deska, která musí mít ideálně 1,5 m v kuse. Poučky o prostoru kolem sporáku z obou stran jsou hezké do velké kuchyně, ale když se pak vyhýbám většímu krájení a chystání kvůli nedostatku místa nebo hledám, kam jsem to dala, protože to je to na tom kousku na druhé straně sporáku, radost z vaření mít nebudu. 

Elektrospotřebiče

Zabírají hodně místa, rozbíjejí se, potřebují čistit. Kolik jich vážně potřebujeme? Hodně jich lze nahradit. Místo toustovače mám troubu nebo remosku. Pokud nastane toastové období, koupím si ho s tím, že ho pak pošlu dál, nebo si ho půjčím. Waflovač, sendvičovač, odšťavňovač, elektrický kráječ, fritovací hrnec… Dnes už vím, že nás to za chvíli omrzí, takže se bez toho obejdu.

Jediné, co dostalo milost je multifunkční robot, který jsem si koupila až po letech, kdy vím, že pravidelně využiju mixer, mlýnek na maso i šlehací/hnětací mísu. Stojí na lince, aby byl po ruce několikrát týdně, uklizený mi moc neposlouží. A pak myčka, která ušetří vodu i prostor na lince, kde by se hromadilo špinavé nebo čisté nádobí a rychlovarná konvice. Ale když jsem měla plynový sporák, tak jsem vařila vodu na něm.

Nikdy bych nevěřila, že se dá dlouhodobě vařit na dvou plotýnkách. Ano, chce to víc plánování a využívat i troubu/remosku nebo u nás v zimě i krbová kamna, ale jde to. A na to, jak jsem plyn nikdy nechtěla, dnes na něj nedám dopustit. 

Dózy, krabičky, mističky

Některé plastové dózy na skladování potravin jsem nahradila sklenicemi – od okurek, od marmelád. Lze je používat pořád dokola a snadno umýt i zrecyklovat, když je zrovna nemám kam dát. Stačí 2-3 velikosti, které jsou stále po ruce. Jednou je ve sklenici marmeláda, podruhé nasušený podběl, klíčící fazole mungo, potom zase sekané ořechy nebo jogurt na svačinu. Ve středních je hrachová mouka, psylium, kokos, ořechy, houby. Ve velkých sklenicích je namíchané müsli, vločky, piškoty. 

Koření

Koření nakonec našlo místo ve skleničkách od přesnídávek, do kterých se vejde i větší balení. Nejčastěji používané mám přišroubované k polici u sporáku, ostatní v šuplíku, kde je vše přehledně popsané na víčkách. Koření se mi teď, když jsem víc vařila, rozmnožilo, co moc nepoužívám, nemám, než aby leželo někde vzadu staré. 

• 

• 

Mouky, vločky, semínka

Pro doplnění živin využívám hodně i celozrnné a luštěninové mouky, různé druhy obilných vloček, semínka… Nemám prostor mít každé zvlášť, nemám čas je někde lovit a receptů se stejně moc nedržím. Takže mám např. sklenici s celozrnnou mouku, kde klidně sesypu dva druhy (teď pohankovou a špaldovou) a tou potom nahrazuji část bílé mouky třeba v koláči nebo lívancích. Luštěninovou mouku dávám do jíšky nebo v ní obalím řízky. Ze směsi pohankovoovesnojáhlových vloček udělám kaši, semínka přidávám do müsli, pečiva i do strouhanky na řízky. Nejde o to obložit se věcmi, spíš využít to, co je po ruce a přesto jíst pestře.

I servírovací nádobí jsem omezila na to, co často využijeme. Místo hromady mističek používám dvě velikosti. Pečivo, zeleninu lze dát na stůl i v hlubokém talíři. Nebo naopak si kladu otázku: Potřebuju mít i hluboké talíře, když jíme raději polévku z misky? Honosné večeře nepořádáme, slavnostní tabuli s jednoduchým bílým nádobím lze přeci vykouzlity s doplňky. Když se nás sejde víc, proč si nádobí nevypůjčit u sousedů nebo kamarádů? Máme tak málo času a přitom se snažíme formu stavět nad obsah. Není podstatnější, že jsme se všichni sešli než líbivé nepraktické věci?

Minimalismus v kuchyni

Pro mne je „ekodomov“ nejenom ekologický, ale i ekonomický a šetrný k přírodě. Mám ráda jednoduché věci sloužící k více účelům, které zrychlí práci, ale využiji je tolik, že mne neobtěžuje je uklízet nebo skladovat. Občas si připadám zdegenerovaná, že mne nenapadlo tak jednoduché řešení místo další koupené věci. Nemusím vše vlastnit, stačí si umět poradit.

Tento článek patří do série Ekodomov. Minimalismus v kuchyni je pár nápadů pro ty, kteří jako já mají malou kuchyň nebo příliš nemilují vaření. Pokud k nim nepatříte, zaujme článek Vím skutečně co jím, nebo Minimalismus ve skříni – jak třídit oblečení, který vyjde příští úterý. Pokud chcete vědět o minimalismu víc, zkuste stránku Žijeme minimalismem.