Obchůdek je oficiálně otevřený. Otvírací party nepřinesla žádné překvapivé zážitky, ohňostroje ani nové lásky, spíš ukázala frustraci holek. Ale teď je přeci čekají už jen světlé zítřky. Ela s Karolínou uklízí po party, přišly pomoct i Lucy s Lenkou. Co jim prozradí kluci? Chceme to vědět nebo už radši mlč?
Ela balancuje na štaflích, sundává girlandy. David přišel z práce dřív a pomáhá jí.
Bloček výkonů
Davidovi pípla zpráva, rozesmál se: „Hele, co mi poslali kluci,“ a přeposlal Ele kreslený vtip. Ela se také rozesmála a ukazuje ho Karolíně. Pak automaticky odpovídá smajlíkem a palcem nahoru.
„To mi lásko nemusíš lajkovat, vždyť stojím vedle tebe,“ ohradil se David.
Ela se směje: „No vidíš, jak jsem zblblá.“
„Vy jste oba zblblý,“ přidala se Karolína, „proč jí to přeposíláš, když jí to můžeš ukázat.“
„Tak kdyby to chtěla poslat dál,“ nedal se David a rozvíjel myšlenku: „Možná bych si měl založit bloček svých výkonů, že bys mne lajkovala.“
Ela po něm hodila pohledem: „Tak to nebylo moc vtipné.“ Holky vyprskly smíchy a začaly rozebírat teorii, že by si udělaly hodnocení těch, kdo přijdou do obchodu. David jen mávl rukou: „K čemu jsme se to dostali? Mám hlad, skočím si pro kebab, chcete taky?.“
Kývaly, že chtějí také. Ela ho políbila: „To jsi hodný, kdoví, kdy se odtud dostaneme.“ Když odešel, vylezla zpátky na štafle, aby urovnala horní police.
Jen co se za Davidem zavřely dveře, znovu se otevřely a do cukrárny přišel Alfons: „Holky, vám to tak sluší, hned je den příjemnější,“ smál se na ně.
„To říkáš jenom, abys dostal kafe zdarma, co?“ dobírala si ho Karolína.
„Ne, to já si to myslím. Všude, kde přijdu, nejdřív zhodnotím situaci.“
Gentleman nebo úchylák
„Ježíš, prosím tě radši mlč,“ kroutila očima Ela a honem lezla dolu a uhlazovala si sukni „bylo lepší si myslet, že muži jsou gentlemani a né očumovači a úchyláci.“
„Tak já jsem hlavní lídr, nebo možná jediný, kdo se přizná. Ostatní se musí nejdřív opít na večírku, a pak vám to jdou říct. Ale zase my za to nemůžeme, ženský nám jdou strašně moc naproti.“
„Jak to?“ divila se Ela
„Ženská se vždycky oblíkne tak, jak chce, aby na ni chlap koukal, anebo přece, když nechce, aby na ni koukal, tak se nesvlíká před oknem.“
„Cože?“ otočila se na něj Karolína.
„Já jsem gentleman každým coulem, když očumuju sousedku přes ulici, počkám, až se v klidu svlíkne.“
„Já už nechci nic vědět, ani vidět,“ snažila se ho Ela zastavit.
Alfons pokračoval: „A to já bych se klidně díval, takže jo, ok, dostala jsi mě, jsem úchyl.“ Pak ještě dodal: „ale jsem v tom dobrej.“
„No, já nemám co říkat,“ přiznala se Karolína, „já taky koukám. Ale nečekám, až se svlíknou.“
„To je svlíkáš rovnou sama?“ chechtal se Alfons, „na to jsem si netroufl.“
Karolína vrtěla hlavou: „Nene, koukání dobrý, ale víc vědět nechci.“
„Jsem si právě představil ten rychlej proces, co by nastal, kdybych to zkusil,“ přiznal se Alfons. A pokračoval: „Ale dělá vám to spíš dobře nebo vás to spíš štve, když na vás chlapi koukaj?“
Ela s Karolínou se na sebe podívali: „No dobře, nejsem zas taková feministka,“ připustila Karolína, „říkám si pak: jo dobrý, ještě nejsem tak stará.“
„Holky, každý den je pro mne škola života,“ přiznal se Alfons „a ta mne naučila po holkách.“ Pak si povzdychl: „a mou ženu naučila žárlit.“ Když Alfons odcházel s kelímkem kávy, ještě se mezi dveřmi otočil: „My na vás potřebujeme koukat, den je potom lepší.“
Co si Tomáš kompenzuje?
Ela se balila, že půjde, když přišel Tomáš. Sedl si na barovou stoličku a zvědavě se rozhlížel: „Když teď máte svoji firmu, tak to bychom mohli někde vyrazit na golf. Ať si uděláte kontakty.“
„A kdo by to platil?“ zděsily se Ela s Karolínou.
„No vaše firma, ne?“ opáčil Tomáš.
„Ses zbláznil? Myslíš, že ty peníze tisknu? Zatím jen ubývaly,“ rozkřikla se na něj Karolína a Ela se přidala. „Máš nový auto, jestli chceš golf, tak si ho zaplať,“ zpražila ho.
„Jak to víš, že mám nový auto?“ divil se Tomáš.
„No tak, když jsi tamto prodal,“ nedala se Ela, „a Lenka, když hledá ženicha, má samozřejmě přehled, kdo čím jezdí.“
„Hele, mně do toho netahej,“ ohradila se Lenka, „to byla náhoda, že jsem ho viděla přijet.“
Ela pokračovala: „Lenka byla dost zklamaná, když si z něj vylezl ty.“
„Protože nemám zájem, co?“ natřásal se Tomáš.
„Ne nejsi její typ, ona by radši někoho seriózního.“
„Myslíš, že nejsem dost seriózní?“ divil se Tomáš a vypadal, že to myslí vážně.
„No, koukáš po každý vychrtlý blondýně, co projde okolo, to Lenka úplně nehledá,“ vysvětlovala mu Ela.
Ještěže David nemá takové preference, utěšovala se Ela v duchu. Opatrně se ho zeptala: „A jaký se tobě líbí tipy?
„Mně se líbí blondýny,“ přiznal, „ty vlastně vůbec nejsi můj typ.“
Ela jen vytřeštila oči: „Radši mlč.“
David se snažil opravit: „No, chci říct, měl jsem jiný typ než jsem poznal tebe.“
Ela ho s úsměvem obejmula: „Tak to už je lepší.“
„Jsi moje slunce,“ obejmul ji. Pak se kolem ní začal točit.
„Hm, připadám si jako slunce, když kolem mne obíháš,“ vrněla Ela.
„Nebo by to mohlo být myšleno jako slunce váhou,“ zamyslel se David.
Holky vytřeštily oči, Ela se na něj výhružně podívala: „Nekaž to.“
Pokračování Radši mlč (42).
*** ***
Nechcete přijít o nové články? Sledujte nás na Facebooku nebo tipy na výlet na Instagramu.
Předchozí články
Otvírací party (40)